Petr KomareK - astro


Hvězdami posetá noční obloha zaujme jistě občas každého. Když se člověk na chvíli zastaví pod hvězdami, tak vzpomíná která souhvězdí umí najít. A většinou skončí u velkého vozu :)
Občas se mu podaří zahlédnout padající hvězdu a většinu i napadne, že by si měli něco přát.


----------------------------------------------------------------------------------

Nejbližší meteorický roj, který nás čeká jsou Perseidy. Maximum mají 12.srpna, ale vidět by mohly být už cca od 18/7 až do 24/8.
Maximum vychází na neděli večer, ale pozorování se určitě věnujte i noci předtím. V sobotu bude navíc Měsíc v novu a tak nebude ozařovat oblohu.
Roj je velmi bohatý a dá se pozorovat již několik dní před a po maximu. A nezapomeňte si připravit nějaké to přání :)

V létě (možná až v říjnu) je plánováno vypuštění další dobře viditelné družice - Orbital Reflector.

----------------------------------------------------------------------------------



O moc dále jsem se zatím nedostal, ale snažím se občas si najít čas a na noční oblohu se podívat.
Tak o kousek dál asi jo :)

naposled aktualizováno: 12.8.2018


K největším představením noční oblohy, která lze jednoduše pozorovat, jistě patří "padající hvězdy". Ale také některé "umělé" vesmírné objekty - ISS, družice. A samozřejmě Měsíc.


Některé nebeské úkazy, co můžeme očekávat v roce 2018:
Každoroční meteorické roje jsou pravidelným zpestřením noční oblohy. V létě (27. července) se dočkáme úplného zatmění Měsíce. A v prosinci máme šanci i na kometu viditelnou pouhým okem.

Hned v prvním týdnu roku 2018 přiletí meteorický roj Kvandrantidy.
V březnu by u nás mohla být pozorovatelná nová družice Humanity Star (Hvězda Lidstva). (Kdo nestihl, už neuvidí.)
Od poloviny dubna můžeme vidět roj Lyridy.
Začátkem května roj eta-Aqaridy.
27. července úplné zatmění Měsíce. Vyšlo to na pátek večer a celé "představení" potrvá od 20:47 do 0:19 (úplné zatmění 21:29-23:13).
V půlce srpna dobře známé Perseidy, maximum vychází na neděli a v sobotu je Měsíc v novu, takže to slibuje velmi dobré podmínky na pozorování.
V říjnu Orionidy.
V listopadu Leonidy.
V prosinci máme šanci vidět i kometu 46P/Wirtanen.
A v půlce prosince roj Geminidy.

ISS by měla být pozorovatelná 27/2-9/4, 3/5-5/6, 5/7-7/8, 30/8-12/10, 26/10-13/11, 23/11-10/1.
Záblesky Iridia jsou pozorovatelné skoro každý den.


A kolem roku 2022 možná i na novou hvězdu na obloze.
Ve vzdálenosti zhruba 1800 světelných let od nás v souhvězdí Labutě se nachází soustava, jejímž středobodem jsou dvě kolem sebe kroužící hvězdy (KIC 9832227). Vědecký tým astronoma Larry Molnara z Kalvinovy univerzity předpovídá, že k jejich kolizi dojde v roce 2022. Sloučí se dvojice hvězd, přičemž dojde k explozi “červené novy”, která bude až šest měsíců na noční obloze viditelná i prostým okem. Zatímco nyní přes relativní blízkost ani jedna z hvězd není viditelná pouhým okem, exploze vytvoří další objekt na noční obloze. Tím vznikne nová hvězda, která bude zářit desettisíckrát jasněji, než ty dosavadní. Svítit bude podobně jako třeba Polárka a objeví se v souhvězdí Labutě na severní obloze. Výbuch supernovy nastane v roce 2022 - plus minus jeden rok. Lidé uvidí kosmickou explozi tak, že se najednou objeví úplně nová hvězda na dříve "temném" místě.
Když to tak po sobě čtu, tak mě napadá otázka (když jsem ten text přebíral, tak jsem se nad ním nezamyslel) - ta supernova tam už je a kolize byla skoro před 1800 lety nebo bude kolize v roce 2022 a my novou hvězdu uvidíme až v roce 3822?
Tak samozřejmě tam už je, teda možná. Je to takové okénko do minulosti, díky vzdálenosti vidíme, co tam bylo před 1800 lety a podle toho odhadujeme, co bysme měli vidět v roce 2022.



Na webu astro.cz najdete info vždy na týden dopředu

padající hvězdy - meteorické roje

Největší radost mám z neočekávané padající hvězdy, kdy se sejde ta náhoda, že se člověk ve správnou chvíli podívá na správné místo.
A když už se sejde tolik náhod současně, tak je to jistě ta padající hvězda, co plní přání :)

Ale protože tolik štěstí člověk často nemá, tak si to nebeské představení rád užije i v "plánované" době.
Některé větší meteorické roje se pravidelně opakují.


http://www.astro.cz/na-obloze/meteory-a-meteoricke-roje/kazdorocni-roje.html

(infografiky např. k Perseidám najdete níže)


Ano, víme, že to vlastně nejsou padající hvězdy, ale meteory.
Pokud středně velký nebo větší meteoroid vletí do zemské atmosféry, vidíme světelný jev, který nazýváme meteor, v případě větší jasnosti bolid. Pokud díky příznivým podmínkám dopadl na povrch Země (popřípadě jiné planety) nazýváme ho meteorit.

Když to letí vesmírem, tak je to meteoroid, když nám shoří v atmosféře, tak vidíme meteor a když doletí až na zem, tak tu najdem meterorit. :)

a trochu odborněji:
Meteorický roj pak můžeme pozorovat, když se zeměkoule potkává s proudem částic, které mají stejný původ a velmi podobné dráhy. Samozřejmě, že ty nejmenší částice nejsou ze Země pozorovatelné. Pokud si to ovšem nezamíří na Zemi! Nachází-li se takové těleso ještě v meziplanetárním prostoru nazýváme ho meteoroidem. Vstoupí-li meteoroid svojí nemalou rychlostí do zemského ovzduší začnou se dít věci, které v souhrnu označujeme slovem meteor. Povrch tělesa se totiž taví, částečky roztavené hmoty jsou strhávány do stopy pohybu a dochází tak viditelně k ionizaci a excitaci atomů plynů v ovzduší, což platí i pro atomy samotného tělesa. Svědčí o tom dobře viditelné meteorické stopy, ve výškách mezi 80 až 110 kilometry, světélkující i několik sekund po průletu tělesa tak výrazně, že přezáří i ty nejjasnější hvězdy. Dopadne-li dokonce zbytek takovéhoto tělesa na zemský povrch, mluvíme o meteoritu. Meteory jasnější než Venuše nazýváme bolidy. Meteory jasné jako hvězdy nazýváme létavice, slabší meteory viditelné jen dalekohledy pak teleskopické meteory. Meteorická tělíska, jejichž zánik pozorujeme jako běžné meteory, se pohybují kolem Slunce po dráhách blízkých dráze komety, od které se oddělily. Pokud Země jejich dráhu křižuje, můžeme pozorovat tzv. meteorický roj. Pozorujeme-li tyto meteory a zakreslíme-li si do hvězdného atlasu jejich dráhy, zjistíme, že zpětně prodloužené dráhy se protínají ve velmi malé ploše nazývané zdánlivý radiant. Meteory nepatřící do roje nazýváme meteory sporadické. Meteority dělíme na aerolity (kamenné meteority), siderity (železné meteority) a siderolity, což jsou přechodné typy mezi prvními dvěma.
(a pár pojmů ještě ve slovníčku níže)



Jak pozorovat padající hvězdy?
Nejlépe vleže na zemi či na lehátku na tmavém místě, kde vás neruší světlo a kde je co nejméně světelného znečištění. Lepší je to s výhledem na tu stranu odkud budou "létat", ale většinou bývají vidět po celé obloze.
Stačí vaše oči, další výbava není potřebná. Díváním se přes dalekohled si velmi zužujete zorné pole a pokud nebudete mít štestí, tak padající hvězdu neuvidíte. I bez dalekohledu zjistíte, že i oči mají omezené zorné pole a vidíte jen malou část oblohy, ale i to stačí, abyste jich u silných rojů viděli dost. Jen to občas chce trochu trpělivosti. Určitě čekání nezahánejte koukáním do mobilu či čtením s baterkou, vaše oči nebudou přivyknuté tmě a tak uvidíte z noční oblohy méně. A to by byla škoda a navíc, když koukáte do mobilu, tak nekoukáte na oblohu. Raději při čekání pozorujte další hvězdy a hledejte souhvězdí.
Osobně si sebou beru triedr a čekání si občas krátím prohlížením noční oblohy a velkého množství hvěd. I když slovo "čekání" není to správné, hvězdy nepadají na čas a už se mi několikrát stalo, že ostatní nějaké viděli a já koukajíc do dalekohledu ne. I když jednou se mi povedlo v triedru vidět "padající hvězdu" a to dokonce mimo dobu meteorických rojů.
Poznáte ji? Nespletete si ji s něčím jiným? Nebojte, určitě poznáte. Po obloze létá spousta letadel (ty svítí a blikají nebo neblikají) a spousta družic (ale většina vidět pouze očima není), ale padající hvězdu mezi nimi určitě poznáte - zazáří a pohasne a ještě za sebou táhne dlouhý viditelný ocas. Je to taková různě dlouhá "čára", která je vidět jen krátkou chvíli (viz ty dva obrázky okolo tohoto textu). Jsou opravdu dost výrazné na spatření pouhýma očima. Pohybující se tečka po obloze nebývá padající hvězda. I když čekání si můžete zpetřit vyhlížením prolétavající vesmírné stanice ISS či zábleskem Iridia (pokud to zrovna na ted den vyjde).




A když už uvidíte padající hvězdy, tak si nezapomeňte něco přát.
Taková malá úvaha na téma - přání (Jak si správně přát, Jak říci své přání padající hvězdě, ...)



Celkem je evidováno přes 500 meteorických rojů a z toho je 95 obecně uznávaných. Věnuji se pouze těm větším a u kterých je šance je u nás zahlédnout i pouhým okem.

Nejznámější meteorické roje

Kvadrantidy

novoroční meteorický bezdomovec a ještě sirotek (maximum 3.1.)
Do nového roku nás přivede meteorický roj Kvadrantidy. Pozorovatelný začíná být od 31. prosince do 5. ledna a jeho maximum je 3.ledna. Doba roje je velmi krátké a maximum trvá jen několik málo hodin, může ovšem překvapit až 200 meteory za hodinu. Spíše ale počítejte s číslem 50 až 120, což je i tak celkem velké číslo. Vlivem gravitace Jupiteru se proud roje komety od Země vzdaluje, takže přibližně za 1000 let už Kvadrantidy patrně pozorovat nebudeme (já nebudu asi určitě).
Už víme proč novoroční. Ale proč bezdomovec a sirotek?
Většina meteorických rojů má název podle souhvězdí, ve kterém se nachází tzv. radiant, tedy místo, odkud meteory na obloze vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Kvadrantidy mají radiant v dnes již neexistujícím souhvězdí Kvadrantu, které bylo zrušeno v roce 1922. A nejen to. Ani mateřské těleso, ze kterého roj pochází není jasné. Od roku 2003 se astronomové domnívají, že je jedná o fragment již přes 500 let neexistující komety. (Nemá ani svoje souhvězdí ze kterého by měly vylétat, ani své mateřské těleso.)



Lyridy

první výraznější meteorický roj po zimní přestávce (maximum 22.4.)
Po zimní přestávce se můžeme zase těšit na padající hvězdy. Radiant tohoto roje se nachází v souhvězdí Lyry. Meteory patří k těm pomalejším. Roj zažil během své historie meteorické deště, kdy se jeho činnost mnohokrát zvýšila, a to až na 600 meteorů za hodinu. Příčina tohoto dění se i nadále zkoumá. Jako nejpravděpodobnější vysvětlení však stále zůstává, že roj je pod vlivem gravitačních poruch planety Saturn. Větší množství meteorů bylo naposled zaznamenáno roku 1982, kdy astronomové napočítali frekvenci kolem 90 meteorů za hodinu. Běžnější je však zenitová frekvence okolo 10-18 meteorů za hodinu. Mateřskou kometou roje je periodická kometa C/1861 G1 (Thatcher), kterou objevil v dubnu roku 1861 americký profesor a astronom Albert E. Thatcher. Její oběžná doba je 415 let. Znovu se ji tedy dočkáme až v roce 2276.



eta-Aquaridy

pocházejí ze známé Halleyovy komety (maximum 6. 5.)
Maximum tohoto roje není nijak ostré, meteory můžeme pozorovat několik dní před maximem i po něm. Vylétají ze souhvězdí Vodnáře, název však mají podle hvězdy eta Aqr. V souhvězdí Vodnáře však leží hned několik radiantů, a proto je třeba názvy rojů odlišit, a to pomocí nejbližších hvězd k radiantu. Radiant eta-Aquarid tedy leží velmi blízko hvězdy eta-Aqr. Jsou jednou z větví proudu částic ze slavné Halleyovy komety (druhou větví jsou říjnové Orionidy). Ačkoliv jsou poměrně aktivní a v druhé polovině noci mohou produkovat občasné jasné meteory, aktivita je kvůli malé výšce radiantu nad obzorem nízká a tak je možné, že uvidíme pouze okolo 10 meteorů za hodinu. Aktivita roje se mění v periodě 12 let, v roce 2013 byla vysoká (tehdy bylo pozorováno 130 meteorů za hodinu). Meteory jsou často dlouhé a rychlé. Maximum je poměrně ploché a dá se pozorovat pozvolna zejména před vrchlem aktivity.



Perseidy

Asi nejznámější a nejoblíbenější meteorický roj (maximum 12. 8.)
A navíc létají, dá se říci, v ideální dobu (nejlepší noc pro pozorování bývá z 11. na 12. a z 12. na 13. srpna). Venku je i v noci teplo, jsou prázdniny a doba dovolených a jsou pozorovatelné velmi dlouhou dobu. Navíc je to roj velmi bohatý a v době maxima může být vidět až 100 meteorů za hodinu. Maximum mají 12.srpna, ale pozorovatelné jsou i několik dní předem, pozorovat se dají již od setmění. Je lépe je vyhlížet už týden před maximem, než tři dny po něm. Sice se udává, že víc bych jich mělo být až po půlnoci (kdy souhvězdí Persea vystoupá výše), ale už se nám i stalo, že jsme jich do půlnoci viděli více, než po půlnoci. Takže i když ráno vstáváte, tak nemusíte být o toto nebeské představení ochuzeni.
Název meteorického roje Perseid je odvozen od místa v souhvězdí, z něhož meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Do atmosféry vlétají z jednoho směru, proto se nám zdá, jakoby jejich dráha vycházela z jediného bodu na obloze, který se odborně nazývá radiant. Právě ten v době maxima roje leží v horní – severovýchodní polovině souhvězdí Persea. Vzhledem k tomu, že toto souhvězdí u nás vůbec nezapadá, létají meteory po celou noc.
Původcem Perseid je kometa Swift-Tuttle, která byla objevena v roce 1862 a ve své dráze zanechává prachové částečky. Když se dráha Země zkříží s dráhou komety, částečky kometárního prachu vletí vysokou rychlostí do zemské atmosféry, třením o vzduch se zahřívají a vzplanou. Tak vznikají jasné světelné čáry na obloze - meteory.
Kometa s periodou 134 let se naposledy u Slunce objevila v roce 1992. Znovu se k němu přiblíží až v roce 2126. Pravidelně nám ji ale připomíná roj Perseid.



Orionidy

pocházejí ze známé Halleyovy komety (maximum 21. 10.)
Celý říjen a prvních pár dní listopadu můžeme na obloze spatřit meterický roj Orionidy. Jak název napovídá, radiant se nachází v severní části souhvězdí Orion, vidět je ale můžete na celé obloze. Bežná frekvence v době maxima je 20 meteorů za hodinu. Orionidy vstupují do zemské atmosféry velkou rychlostí a na obloze jsou tedy velmi rychlé. Celý roj je navíc celkem nevyzpytatelný a jsou známy případy, kdy se vedlejší maximum roje dostavilo i několik dní před očekávaným maximem. Doporučuje se tedy pozorovat i ostatní noci a nenechat si to jen na pozorování uvedeného maxima. Udává se, že nejlepší podmínky pro pozorování nastávají mezi 2 a 6 hodinou, radiant roje u nás vychází okolo 22. hodiny a před půlnocí je ještě nízko.
Orionidy tedy často poskytují několik menších vedlejších maxim. Může tedy nastat situace podobná roku 2006, kdy Orionidy překvapily frekvencemi až 60 meteorů za hodinu a to po dobu asi čtyř dní po sobě. Bylo zjištěno, že tato zvýšená aktivita souvisela s materiálem vyvrženým z mateřské komety 1P/Halley při návratech v letech 1265, 1197 a 910. Halleyovu kometu, ze které Orionidy pocházejí uvidíme u Země až v roce 2061, naposledy se v blízkosti Země objevila v roce 1986.
Zvýšená aktivita Orionid byla zaznamenána v letech 2006 až 2009 a periodicita aktivity roje je přibližně 12 let, což dává naději na silnější roje v letech 2018 až 2021.



Leonidy

jednou za 33 let ukáží až tisíce (když to dobře vyjde :) meterorů hodinu (maximum 18. 11.)
Večer státního svátku 17. listopadu si můžeme zpříjemnit pozorováním Leonid. Název napovídá, že radiant je v souhvězdí Lva. Zdrojem tohoto roje je kometa Tempel-Tuttle. Bežně je možné pozorovat až 10-15 meteorů za hodinu, ale jednou za 33 let v souvislosti s návratem mateřské komety se počet meteorů zvýší až na tisíce za hodinu. Bohatší oproti bežnému stavu pak může být i několik následujících let. Rozložení proudů částeček Leonid podél dráhy komety Tempel-Tuttle nemá všude stejnou hustotu. Nejhustší je v oblastech nedaleko pozice komety, která má oběžnou periodu 33,2 roku. Kdykoliv se tak Země dostane do blízkosti s tímto zhuštěním, lze pozorovat spršku meteorů (meteorické deště).
Nejpozoruhodnějším pozorováním byl déšť Leonid v listopadu roku 1833, kdy bylo pozorováno přes 46 tisíc meteorů za hodinu. Při průletu Země tímto oblakem v noci 17. listopadu 1966 bylo za 20 minut pozorováno až 100 000 meteorů a podobný úkaz, s menší intenzitou, se opakoval i v letech 1999 až 2002. Nyní jsme tedy téměř přesně mezi maximy opakujícími se po 33 rocích.
Pro rok 2017 vyšlo velmi slabé maximum s max. 10 meteory za hodinu. Země se totiž nepřibližuje žádnému z vláken meteoroidů. Zajímavější bude rok 2018, kdy se aktivita zvýší k 25 meteorům za hodinu a navíc potkáme staré vlákno z roku 1466, což by mohlo zvýšit jas pozorovaných meteorů. Bohužel obě maxima nastanou mimo Evropu. Určitou naději na lepší maxima dávají výpočty Michaila Maslova až na rok 2022 (max. 19. 11. v 7 SEČ, 250-300 za hodinu). Vyšší frekvence v řádu desítek Leonid nás pak čekají od roku 2025, jak se i bude blížit ke Slunci mateřská kometa. Opravdu pěkná maxima nastanou pro Evropany až v roce 2034, kdy se potkáme dva dny po sobě s několika vlákny a nebude rušit Měsíc. Frekvence by mohly být kolem 300 za hodinu. Vyšší aktivita skončí až v roce 2038. První návraty meteorických dešťů však Michail očekává až v roce 2094.



Geminidy

jsou takové předvánoční padající hvězdy (maximum 14. 12.)
Od 7. prosince do 17. prosince můžeme na nebi spatřit Geminidy, které mají radiant v souhvězdí Blíženců. Frekvence meteorů by měla být celkem vysoká, až 120 za hodinu. Roj by se tak měl vyrovnat známějším Perseidám, které jsou ale ve vhodnější dobu (přecejen v létě se lépe pozoruje). Vzhledem k tomu, že aktivita roje končí pár dní po maximu, tak se vyplatí ho pozorovat i pár dní před i po maximu.
Většina meteorických rojů pochází z komet, tak Geminidy pocházejí z drolící se planetky 3200 Phaethon.
První zprávy o roji Geminidy pocházejí z roku 1862. Tehdy byl ovšem roj velmi slabý, frekvence nepřesáhly 30 meteorů v hodině. Teprve ve 40. a 50. letech minulého století se počet meteorů za hodinu zvýšil na dvojnásobek a do současných hodnot stoupal až do roku 1990. Podle některých modelů je tento nestálý roj právě v maximu a jeho frekvence se budou rok od roku snižovat. Do konce 21. století by pak měl roj skoro zmizet.



co se dá ještě pravidelně pozorovat?

Pozorovat se toho dá hodně, ale na některé objekty stačí i pouhé oči a není potřeba dalšího vybavení. Třeba přelety ISS nebo záblesky antény družic Iridium.
ISS je jasný svítící bod letící pomalu po obloze, záblesk Iridia je celkem krátký, ale velmi dobře viditelný.

Okolo Země toho pravidelně létá opravdu hodně, až se jeden diví, že je tak málo kolizí.
Jeden takový odkaz: stuffin.space


Kdy a kde pozorovat viditelné najdete třeba tady:
www.astro.cz/na-obloze/druzice.html

Na odkazu družic jsou i další pozorovatelné družice, ale ISS a Iridium patří k nejlépe viditelným i pouhým okem.

ISS má jasnost cca do -4,0 mag, záblesk Iridia do -8,5 mag.
(více o jasnosti - magnitudě (mag) je popsáno níže)


Vesmírná stanice ISS



U ISS stačí zadat nejbližší město. V tabulce je pak vidět čas, kdy bude vidět, kde bude vidět a její jasnost. Patří k nejjasnějším objektům na obloze, jasnost může mít až do hodnoty -4 mag.

Viditelné přelety družice ISS pro Prahu
(V ostatních částech republiky je to velmi podobné.)

Neočekávejte ovšem, že uvidíte něco podobného jako na fotce výše. Uvidíte pouze letící světelný bod, ale vy oproti většině ostatních lidí víte, že je to ISS. :)


Záblesky družic Iridium



U Iridia je třeba zadat na Heavens Above přesnou polohu, protože o pár kilometrů dále již může být vidět slaběji nebo vůbec. Záblesk Iridia může mít jasnost až -8,5 mag, což je opravdu velká jasnost, ale je velmi krátký. Pokud se budete dívat správným směrem, tak ho nepřehlédnete.

Viditelné záblesky družic Iridium pro Prahu

když nepadají hvězdy, tak si můžeme dát hvězdu co se najednou objeví a zazáří
podívej miláčku, támhle nám teď zazáří hvězda a zase pohasne :)
a jóóó, jak jsi to věděl takhle přesně dopředu?

co na tom, že to byl záblesk iridia :)

Záblesk družice Iridium - Iridium Flare
11.8.2018 22:11:32, Iridium 60, mag -7.8


link na video: www.youtube.com/watch?v=v5eqj0ytoPE
natočeno mobilem, očima to vypadá podstatně lépe :)



mělo být vidět a není, možná bude vidět a zatím není:

družice Mayak

(měla být viditelná, ale není)



Ruská družice Mayak je asi první z družic vynášených na oběžnou dráhu "jen tak, aby byly vidět". Ze Země byla na oběžnou dráhu vynesena 14.7.2017. Spekulovalo se o možné jasnosti až -10 mag, ale uváděná byla do -2,3 mag.
O Mayaku si můžete přečíst třeba tady: www.kosmonautix.cz/2017/07/majak-zajimavy-napad-nebo-pohroma-astronomu/

Zatím jsem jí ještě neulovil, tak nevím, jak přelet vypadá. Prý to měl být nejlépe viditelný bod na noční obloze, ale otázka, kde soudruzi udělali chybu.

doplněno:
A nebo taky vůbec nebude. Většina informací na internetu končí startem rakety. Podle informací, co jsem našel, tak se nerozložila plachta. A právě odraz světla od plachty měl být viditelný. Píše se i že všechna pozorování Mayaku byly ve skutečnosti jiné družice. Nepodařilo se mi ji vidět, ale myslím, že objekt o jasnosti -2 mag bych nepřehlédl i kdybych se nedíval zcela přesně.

Na Heavens Above je stále uváděn s mag až -1, ale tato informace se mi moc nezdá. S takovouto jasností by měl být dobře viditelný, na malý CubeSat mi to připadá jako hodně velké číslo. Navíc nebyla ani přesně jasná doba, jak dlouho by měl být na obloze (ta se navíc od původně plánované může nyní dost lišit, malý satelit tam může vydržet podstatně déle, než malý satelit za sebou táhnoucí plachtu). ( přelety družice Mayak pro Prahu )

Videa na youtube z doby ještě před startem (kanál Mayak):
https://www.youtube.com/watch?v=IBtI_pV4Q_I (z 21/1/2016)
https://www.youtube.com/watch?v=K91z2rT_4Xw (z 23/3/2016)


Humanity Star (Hvězda Lidstva)

(měla být viditelná, ale už tam ani nelétá)



21. ledna 2018 vynesla raketa Electron na oběžnou dráhu takové malé překvapení - družici Humanity Star (Hvězda Lidstva). Družice má tvar mnohohostěnu (je pokrytá 65 vysoce odrazivými panely) a měla by být viditelná pouhým okem. Opět díky odrazům slunce (jako vidíme záblesky Iridia či jak měl být vidět (blikat) Mayak). Družice na orbitě rotuje a protože je reflexními plochami pokrytá celá, tak by měla blikat prakticky neustále. Létat okolo naší Země by však měla pouze devět měsíců, pak shoří v atmosféře (prostě taková družice pro toto léto).

Nad naším územím by měla být viditelná v březnu, cca v první půlce května, v druhé půlce srpna (ale jsou to předběžné výpočty). Na Heavens Above jsem zatím našel pro nás uváděnou nejvyšší jasnost mezi 4-8 mag. Což mi nepřipadá pro jednoduché pozorování pouhým okem moc dobrá viditelnost. Družice je relativně malá, zrcadla také a ještě se má točit - je tedy otázka, kolik světla stačí odrazit. Ale necháme se překvapit až tu bude.

Bude to prostě taková vesmírná disco-koule. Jen místo reflektorů na ní bude svítit Slunce a prasátka nebude vrhat jen po místnosti, ale na Zemi a do vesmíru. Třeba to má přilákat ufouny. Až poletí kolem, tak si řeknou - "Hele, mejdan. Na chvíli zaskočíme :)".

Nelze se ubránit určitému srovnání s ruským Mayakem (když jsem to v lednu 2018 psal, tak jsem nečekal, že se její osud naplní tak rychle). Ten byl narozdíl od HS inzerován dlouho dopředu a jeho jasnost měla být velmi vysoká. Význam je asi velmi podobný - tedy kromě přitáhnutí pozornosti vlastně žádný. Na jednu stranu se mi líbí, že je co pozorovat pouhým okem, což mi jako amatérovi vyhovuje a současně to lidem připomene, že na námi je hezká hvězdná obloha. Na druhou stranu chápu rozhořčení hvězdářů, kterým se tam plete zase navíc jeden dobře viditelný objekt.
A název? To raději nejde ani komentovat :)

I když bylo plánováno, že Humanity Star bude na obloze viditelná cca do října 2018, pak se postupně rozpadne a shoří v atmosféře, tak družice to viděla trochu jinak a v atmosféře shořela již 22.3.2018.
Pravděpodobným důvodem je nízká hmotnost družice, kdy byl na nízké oběžné dráze větší odpor než se čekalo, tím pádem zpomalila a byla přitažena zpět k Zemi. Konečně mohlo pár lidí vidět opravdovou padající "hvězdu".

Ulovit se mi ji nepovedlo, než nastalo časové okno přeletů nad námi, tak bylo po ní.

Web projektu Humanity Star


družice Orbital Reflector

(mohla by být viditelná, možná)
tak do třetice? :)



V létě (možná až v říjnu) 2018 se nám chystají na obloze předvést vesmírné umělecké dílo. :)
Trevor Paglen ve spolupráci s Muzeem umění v Nevadě stvořil (podle svého názoru) první vesmírnou "sochu". Opět se plánuje, že družici bude možné pozorovat ze Země pouhým okem. Na Kickstarteru vybral na tento svůj nápad přes 76tis USD. Myšlenka je stejná jako u podobných nedávných projektů (Mayak a Humanity Star) - "Povzbudit lidi, aby vzhlédli k obloze". Třeba se mu výsledek povede lépe, než těm dvěma před ním. Z technického pohledu tedy první není. Řešení je velmi podobné Mayaku, kde se ovšem nepovedlo plachtu otevřít. Zde by se mělo jednat o balon (cca 30 metrů) vypuštěný a připevněný k družici (CubeSat), který se nafoukne a jeho lesklý povrch bude odrážet světlo. Technicky by to mělo být jednodušší než byl Mayak. Do vesmíru by ho měla vynést raketa Falcon 9. Původně bylo v plánu jaro 2018, pak byl termín startu posunut na červenec a nyní by měl být posunut až na říjen 2018. Zemi by měla družice ve výšce cca 570 km obletět každé tři hodiny a cca po dvou měsících by měla shořet v atmosféře. Oproti ostatním, Trevor Paglen nazývá tuto družici uměleckým dílem, případně vesmírnou sochou.

Web projektu Orbital Reflector

Videa na youtube z doby ještě před startem (kanál Nevada Art):
https://www.youtube.com/watch?v=PqrQap86OJQ (z 29/8/2017)



Dobrý nápad nebo jen vesmírné smetí?

Jako amatérskému pozorovateli noční oblohy se mi tyto nápady líbí. Ono zase není tolik objektů dobře pozorovatelných pouhým okem. ISS a Iridium jsem už několikrát viděl. Meteorické roje jsou pouze jednou za čas. ...
Na druhou stranu chápu profesionální astronomy, že jim to vadí. Když se člověk podívá kolik toho tam lítá, tak není důvod tam přidávat ještě něco dalšího jen tak pro radost.
V článku u Tesly poslané do vesmíru bylo mimo jiné napsáno "A jestli někdo považuje jedno poletující auto za znečišťování vesmíru, tak si možná neuvědomuje, jak neskutečně obrovský a prázdný vesmír je." A družice o kterých se tu bavíme jsou ještě menší. Ale nemysleli si kdysi lidi před námi totéž například o oceánech a o tom, kolik odpadu se tam bez problémů vejde?

a ne vždy se to povede
Ruský Mayak hlásili nějakou dobu dopředu, jak bude nejjasnějším objektem na obloze a ještě před startem vyvolali diskusi na téma těchto družic. Nakonec pro technický problém se nekoná nic. Novozéladnskou Humanity Star utajovali až do vypuštění do vesmíru. Že by se poučili z Mayaku? Asi málo. Technické problémy by je čekat neměly, je to "jen" disco koule, co nedělá vůbec nic. Ale co jsem zatím četl (na pozorování si musím ještě počkat), tak jejich plány na nejjasnější objekt na noční obloze viditelný pouhým okem vypadají zatím nepovedeně. Její jasnost by měla být tak nízká, že pouhým okem bude možná pozorovatelná na velmi tmavé noční obloze (ve městěch to opravdu není) a to ještě bude třeba přesně vědět, kde ji hledat. Zatímco rusům selhala technika (a tak se nedovíme, jak by jim to vlastně fungovalo, kdyby neselhala), tak tady to vypadá, že selhala už konstrukční práce. Asi raději měli počkat se zveřejněním informace, až na to jak bude opravdu vidět. Ale nechám se překvapit co uvidím, až bude v našich končinách pozorovatelná. Tak neuvidím, měla být na obloze cca 9 měsíců, ale už po 2 měsících shořela v atmosféře. A americký Orbital Reflector tam zatím ještě není a na začátku roku 2018 se o něm zatím ani moc nemluví (myšleno hlavně rozhořčení o další zbytečné a velmi jasné družici). Třeba se do třetice i dočkáme.

Když to po sobě čtu, tak mi to připadá až moc ironické. Ano, trochu je. Ale taky z toho bylo vždy hodně povyku pro nic (teď nemyslím rozhočené astronomy, ale velké haló při zveřejňování informací o družicích). Na druhou stranu uznávám, že kdo nic nedělá, nic nezkazí. Ovšem funkčních a stále létajících družic okolo Země máme spoustu a tak trochu překvapuje, že se to nepovedlo.

a samozřejmě Měsíc

ten je nepřehlédnutelný :)

Pozorovat Měsíc v úplňku vlastně není vůbec dobrý nápad. I když vypadá tak velký a jasný. Nejlepší dobou pro pozorování Měsíce jsou první a poslední čtvrť. V tomto období není Měsíc příliš jasný a jsou stíny a útvary jsou tak lépe vidět. Nejatraktivnější jsou u rozhraní mezi světlem a stínem. Při úplňku je Měsíc osvětlen kolmo shora, stíny jsou téměř neviditelné a Měsíc je příliš jasný.


Měsíční fáze, východ a západ měsíce: www.meteogram.cz/mesic-casy-kalendar


14.11.2016 (superúplněk)



29.7.2017 21:23 (6. den po Novu, 1 den před První čtvrtí, osvětlená plocha cca 33%)

Tak jsem si zkusil zase Měsíc, ještě před úplnou tmou. V noci pak přeletěla ISS, Mayak se mi stále úplně nedaří a viděl jsem pár Perseid.



20.5.2018 21:23 (5. den po Novu, 2 dny před První čtvrtí, osvětlená plocha cca 26%)



27. 7 2018 bylo úplné zatmění Měsíce

Počasí úplně nepřálo, někde vidět nebyl vůbec. U nás se to naštěstí okolo desáté večer vybralo a tak jsme rudý úplněk viděli i celé vystoupení ze stínu. Vstup do stínu mi zakrývaly mraky a navíc byl Měsíc velmi nízko. Bohužel mi zklamala technika a tak nemám jedinou fotku.
Zatmění bylo velmi dlouhé, celé trvalo přibližně 6 hodiny a čtvrt (19:13 - 1:28). Samotné zatmění, kdy byl v plném stínu trvalo 1 hodinu a 43 minut (21:30 - 23:13).

Ovšem pobavilo mě několik informací na netu a od lidí.
Slovo "delší" a "další" vypadá velmi podobně. Většina článků obsahovala informaci o délce tohoto zatmění a také, že delší bude až v červnu roku 2123. Jen upozorňuji - DELŠÍ.
Ano, je to zajímavý úkaz, ale většině bežných lidí to stačí vidět a je jim jedno, zda to trvá (více méně to samé) půl hodiny nebo skoro 2 hodiny.
A kdy se tedy můžeme těšit na DALŠÍ? Další úplné a viditelné v ČR bude 21.ledna 2019 s maximální fází v 6:12 ráno.
Vstup do stínu a začátek částečného zatmění v 4:33, začátek úplného zatmění bude v 5:41, maximální fáze v 6:12, konec úplného zatmění a výstup ze stímu (začátek částečného) v 6:43, konec částečného zatmění v 7:50 a Měsíc by v Praze měl zapadnout v 7:58.

21.1.2019 - úplné 4:33 - 5:41 - 6:12 - 6:43 - 7:50
16.7.2019 - částečné (65,3%) 22:01 - 23:30 - 00:59
28.10.2023 - částečné (12,8%) 21:35 - 22:14 - 22:52
atd...

A pokud byste nevěděli proč byl Měsíc červený :))))


A pokud se vám toto vysvětlení nezdá, tak o kus níže najdete proč je Měsíc v úplňku při zatmění rudý.

Total Eclipse of the Moon on July 27 - 28, 2018 for the eastern hemisphere from LarryKoehn on Vimeo.



Odkazy na články o zatmění Měsíce v červenci 2018:

http://www.astro.cz/clanky/ukazy/obrazem-super-a-mikro-zatmeni-roku-2018.html

http://www.astro.cz/clanky/multimedia/fotogalerie-uplne-zatmeni-mesice-27-cervence-2018.html

http://www.astro.cz/na-obloze/mesic/zatmeni-mesice/zatmeni-mesice-v-letech-2011-2020/uplne-zatmeni-mesice-27-28-cervence-2018.html

A jen taková zajímavost: V době tohoto úplňku bude měsíc od Země v nejvzdálenějším bodě - přes 405tis km.
Je vidět, že jsme chudá země, když měli Amíci zatmění měsíce letos v lednu, tak si k tomu přidali rovnou i superúplněk a modrý úplněk (lunární trifekta). Buďme rádi, alespoň za to úplné zatmění. :)


Úplněk

Cyklus fází Měsíce se opakuje v průměru každých 29,53 dnů. Pro pozorování noční oblohy je nejlepší Nov, kdy Měsíc není osvětlen vůbec. Pro pozorování Měsíce spíše doba mezi Poslední a První čtvrtí, kdy jsou lépe vidět stíny a útvary na Měsíci. A nejvíce je Měsíc samozřejmě vidět při Úplňku. Je to možná takové romantické, ale pro pozorování oblohy a Měsíce zcela nepraktické. Měsíc je příliš jasný a stíny díky osvětlení kolmo shora nejsou skoro vidět. A navíc osvětluje noční oblohu a tak přes jeho světlo nejsou vidět některé hvězdy.

Ale není Úplněk jako Úplněk. Většinou je to ten obyčejný, pravidelně se opakující, ale občas dostane i zajímavější pojmenování.

Superúplněk - Měsíc okolo Země neobíhá po přesné kruhové dráze, ale po elipse a tak se jeho vzdálenost od Země mění. Obvykle se pohybuje mezi 363.345 km a 405.500 km. Pokud je jeho vzdálenost od Země menší než 360.000 km, tak hovoříme o Superúplňku. Měsíc je k Zemi blíže než jindy a tak nám připadá větší a jasnější. Nejbližší možná vzdálenost k Zemi je přibližně 357.000 km.

Mikroúplněk - je opakem superúplňku, Měsíc je od Země co nejdále a tak nám připadá také nejmenší (rozdíl pocitu velikostí mezi superúplňkem a mikroúplňkem se uvádí cca 14%).

Rudý úplněk - Měsíc má načervenalou až rudou barvu. Tu získá, když dojde k úplnému zatmění Měsíce. I když je Měsíc ve stínu Země, tak ho stále mírně osvětluje Slunce a on získá takovouto barvu.
(Vidět úplné zatmění Měsíce máme u nás šanci 27. července 2018)

Modrý úplněk (nebo také Modrý Měsíc) - je pouze pojem. Měsíc nebude mít modrou barvu, bude sice v úplňku, ale bude vypadat úplně normálně. Jako Modrý úplněk se označuje situace, kdy v jednom kalendářním měsíci nastanou dva úplňky. Tento jev není příliš častý, ale opakuje se.
V angličtině tak od tohoto jevu vzniklo spojení „once in a blue moon“, podobá se to českému „jednou za uherský rok“.
(Modrý úplněk byl 31.1.2018 a pak ještě 31.3.2018. Na další si budeme muset počkat až do 31.10.2020).

A když se sejde vše dohromady najednou? Jde to vůbec?
Tak se jedná o lunární trifektu. Opravdu to nastat může. V noci z 30.1.2018 na 31.1.2018 byl takovýto jev vidět na západě USA, v Kanadě a v Austrálii. Měsíc v úplňku byl zrovna velmi blízko Zemi, takže se jednalo o Superúplněk, současně došlo k zatmění Mesíce, získal tedy rudou barvu a byl to i Rudý úplněk a protože to byl druhý úplněk v lednu, tak to byl také Modrý úplněk.
Nemělo by se to spíše nazývat "Fialový superúplněk" ? :)
Předtím k takovému jevu došlo před 150 lety, takže je to velmi vzácný jev.
(I když je to jen souběh časových náhod. Superúplněk je relativně častý, zatmění Měsíce také občas nastane a ještě se to musí trefit přesně do data druhého úplňku v měsíci).





A proč při zatmění Měsíce vidíme Rudý úplněk?
Teoreticky by měl být shovaný zcela ve stínu Země. Ale kolem Země je vzdušný obal, který láme sluneční světlo (podobně jako optický hranol) dovnitř stínu. Vzdušný obal se ovšem nechová jako čistý hranol. Modrá barva se rozptýlí v atmosféře (díky tomu máme nad sebou modrou oblohu) a na Měsíc tak dopadá jen červená část barevného spektra.

Úplněk je považován za nejmagičtější fázi měsíce. Vlkodlaci se obvykle právě o úplňku mění do zvířecí podoby. Některé magické rituály je často nutné provést právě za úplňku. Magická moc Měsíce je v tu dobu nejsilnější. Za úplňku se také sbírali léčivé byliny, které tak měly větší účinky. Úplňková noc je vhodná pro magii, astrální cesty a rituální kouzla.

Modrému úplňku (Modrému Měsíci) jsou připosovány intenzivnější síly a zvláštní schopnosti. Pověsti tvrdí, že o Modrém měsíci se může čarovat zcela volně, bez ohledu na jiné okolnosti (konstelace planet, fáze Měsíce atd.). Také se říká, že kouzlo bude mít větší moc. Též se doporučuje provést velkou očistu polodrahokamů, talismanů a amuletů, které vlastníte či používáte.

(atd, atd. Dál už k tomuto tématu v tomto směru nebudu raději nic dohledávat. To ať si každý hledá sám dle svého uvážení a názor si také udělá sám.)


Co na Měsíci pozorovat nedá?

Když vynechám odvrácenou stranu Měsíce, tu většina z nás asi nikdy neuvidí, tak nejde na Měsíci najít ani některé další "zajímavosti".
Třeba americkou vlajku, kterou tam zanechali Američané při svých misích Apollo. Ani měsíční vozítka, Lunochod či lunární moduly. Jsou pro běžné pozorování příliš malé.
Na spatření vlajky ze Země bychom potřebovali dalekohled s průměrem témeř 200 metrů (největší dalekohled na světě má průměr „pouze“ 10,4 metru), na lunární vozítko, které má na délku 3,1 metru, bychom potřebovali dalekohled s průměrem 85 metrů.
Nejmenší rozlišitelný objekt na Měsíci má při pozorování běžným amatérským dalekohledem o průměru 150 mm rozměr necelé 2 kilometry.
vice: http://www.hvezdarnaplzen.cz/2015/03/19/je-mozne-dalekohledem-videt-vlajku-na-mesici/

Ale abysme nemuseli být až tak moc smutní, tak NASA na svůj Flickr dala velké množství fotek z projektů Apollo - www.flickr.com/photos/projectapolloarchive/albums


a co se dá :)



a co dále vidíme na obloze? Hvězdy a planety

Spoustu různě jasných teček :)
A to ještě během noci mění svojí polohu.

Nejlepší je pozorovat oblohu na tmavém místě, aby člověka nerušilo žádné světlo z boku. A nejlépe co nejdál od měst a jiných zdrojů světelného smogu. Nechat oči přivyknout tmě (což nějakou chvíli trvá a určitě si to přivyknutí nekazit koukáním do mobilu, svícením baterkou ať na texty, mapy, svoje poznámky, hledání věcí, ...) a pak člověk zjistí, že je toho na nebi vidět více, než viděl předtím.

A protože nás zajímá, co tam vlastně vidíme, tak se hodí mapa noční oblohy.
Jenže Země se otáčí a ještě si poletuje vesmírem a tak v dubnu uvidíme ve stejnou hodinu na stejném místě něco jiného než v říjnu.
Jednou z možností je použít různé aplikace v mobilu. Mají své výhody a některé věci se s nimi hledají lépe a pohodlněji.
Největší nevýhodu vidím v tom, že oči konečné přivyklé tmě jsou najednou oslepeny zamykací obrazovkou mobilu či reklamou.
Tyto aplikace mají noční režim, kdy svítí červeně, aby oči zůstaly přivyklé na tmu (reklamy a zamykací obrazovka bohužel ne).



Další možností je pořídit si otočnou mapu oblohy.
Já ji pořídil za 50,- korun v pražském planetáriu.



A také je třeba si občas posvítit - na mapu oblohy, hodiny, kompas, poznámky, věci, .....
A protože nechcete přijít o výhodu již adaptovaných očí na tmu, tak si posviťte červeným světlem.
Já si ho udělal z červené diody (ne vysoce svítivé) a držáku na dvě tužkovky (není to úplně ideální, ale vzhledem k tomu, jak málo se tomu věnuji, mi to zatím stačí).


Aktuální mapu oblohy si také můžete najít na internetu.
Např na Heavens-Above - http://www.heavens-above.com/skychart2.aspx?lat=50.083&lng=14.467&loc=Praha&alt=254&tz=CET
Umožňuje export do pdf a následný tisk.



Kolik hvězd vidíme na nebi?


Lépe a kompletněji popsané rady pro pozorování si můžete přečíst třeba zde: www.astro.cz/rady/pozorovani-oblohy/vybaveni-doporucene-pro-astronomicka-pozorovani.html




Porovnání velikosti vesmírných objektů


jasnost hvězd a objektů na obloze

Hvězdná velikost (jasnost) se vyjadřuje v magnitudách. Platí, že čím je hvězda (jiný zářící objekt) méně jasná, tím je hodnota hvězdné velikosti vyšší.

Při pohledu na oblohu vidíme, že hvězdy jsou různě jasné. Tento vjem závisí na schopnostech lidského oka, skutečném zářivém výkonu hvězdy (její svítivosti), vzdálenosti hvězdy a na pohlcování světla v prostředí mezi hvězdou a námi. Jasnosti hvězd se liší o mnoho řádů, proto se většinou používá logaritmická míra jasnosti hvězdy, tzv. magnituda, kterou zavedl anglický astronom Norman Robert Pogson v roce 1856.

Hvězdná velikost (zdánlivá magnituda, zdánlivá hvězdná velikost, zdánlivá jasnost, symbol mag) je fotometrická veličina používaná v astronomii, která udává jasnost objektu (světelného zdroje) na obloze. Její hodnota představuje zdánlivou, tedy subjektivně vnímanou nebo přístrojem detekovanou, jasnost hvězdy.

V praxi jsou okem bez dalekohledu za dobrých pozorovacích podmínek viditelné objekty o hvězdné velikosti asi +6 magnitudy. V menších městech a na předměstích je limitní magnituda kolem +4. V centrech měst už je limitní magnituda kolem +2. Vlivem oslnění od veřejného osvětlení může počet skutečně viděných hvězd dále klesat.
Například klasickým binokulárem o průměru objektivu 50 mm lze vidět hvězdy do magnitudy +9.


pár příkladů:
Slunce: -26,6
Měsíc v úplňku: -12,6
Záblesky Iridia: až -8,5
Venuše: -4,4
ISS: až -4,0
Sirius: -1,46 (nejjasnější hvězda na obloze)
Vega: 0,03
Capella: 0,08
Polárka: cca 2,0


Jako dítě si pamatuju, že Polárka je nejjasnější hvězdou na obloze, což ale není pravda, v pořadí jasnosti hvězd je až na 48.místě.
Největší význam Polárky byl pro orientaci, leží téměř na přímé linii s osou otáčení Země, tedy na severním nebeském pólu. Může se tedy zdát, že Polárka „stojí“ na místě a ostatní hvězdy se otáčí kolem ní.

Wikipedie - Seznam nejjasnějších hvězd


Jak by vypadala noční obloha, kdyby jsme viděli jen hvězdy do jasnosti magnitudy 0 nebo +1 nebo ...

Povídání o jasnosti a magnitudě je sice hezký. Když si ale přečtu, že něco má 2,5 mag, uvidím to? Jak jasný objekt mám očekávat? Do jaké jasnosti asi vidím? Pro porovnání se podívejte na oblohu a na ukázku, jak by to vypadalo, kdybysme viděli objekty pouze do určité jasnosti.
Jsou vidět pouze objekty jasnější než mag 0, +1, +2, +3, +4, +5, +6:



slovníček:

občas se hodí :)

meteory:

Meteoroid - Částice meziplanetární hmoty před vstupem do zemské atmosféry. Zpravidla jde o ledoprachové částice odstřelené z povrchu jádra komety. Může ale jít rovněž o fragment ze srážky planetek v hlavním pásu. Velikost meteoroidu je různá - od mikrometrů po desítky centimetrů.

Meteor - Lidově "padající hvězda" nebo "létavice". Světelný úkaz na obloze, při kterém meteoroid padá k Zemi a třením o molekuly vzduchu v atmosféře v podstatě hoří (energie uvolněná při tření nabuzuje částice vzduchu a ty danou energii vyzařují v podobě viditelného světla). Úkaz se odehrává vysoko nad zemí, zpravidla ve výšce mezi 160 a 80 kilometry. Meteoroid do zemské atmosféry vstupuje závratnou rychlostí mezi 16 a 72 km/s a během letu atmosférou prakticky bezezbytku shoří na prach, který se větrnými poryvy rozptýlí.

Bolid - Velmi jasný meteor s jasností větší jak -4,5 magnitudy (tedy jasnější jak planeta Venuše). Výrazný jas je způsoben větším rozměrem původníh meteoroidu či vstupní rychlostí. Občas za sebou bolid zanechá i několik minut dlouho pozorovatelnou stopu. Při pádu bolidu se nakrátko může ozářit krajina jako ve dne a objekty v krajině vrhnou ostré stíny. Ve vzácných případech na zem dopadnou fragmenty, tzv. meteority.

Stopa meteoru - Po pádu jasného meteoru či bolidu může na nebi zůstat i několik minut viditelná světelná stopa. Energeticky nabuzené molekuly vzduchu v dráze meteoru se postupně zbavují získané energie vyzařováním viditelného záření. Zářící trubice vzduchu leží desítky kilometrů nad zemí a větrné poryvy tuto stopu postupně zkroutí a rozmělní. Nejvýraznější meteorické stopy mohou být viditelné až půl hodiny.

Meteorický roj - Zvýšená aktivita meteorů způsobená průchodem Země oblakem proudu meteoroidů. Tyto pocházejí ze stejného zdroje. Většinou jde o proud částic z komety, o něco vzdácněji o oblak fragmentů nějaké planetky. Meteory vylétají vlivem perspektivy na obloze z jednoho místa, které se nazvývá radiant.

Meteorický déšt - Výjimečně bohatý meteorický roj nazýváme meteorickým deštěm. Maximální frekvence je řádově až stovky meteorů za minutu. Jako deště se projevují většinou mladé roje, které mají nerovnoměrnou koncentraci meteorických tělísek. Takže roj může být v některých letech bohatý, v jiných zas velmi chudý.

Radiant - Místo na obloze, z něhož meteory zdánlivě. Meteory začínají při průletu atmosférou zářit ve výšce asi 160 km nad zemí a pohasínají až dvakrát níže. Vlivem perspektivy se nám proto zdá, že meteory vylétají z jediného místa (podobně jako když v noci jedeme autem proti děšti). Směrem od radiantu se meteory prodlužují a zrychlují. To je dáno různým úhlem, pod kterým pozorujeme jednotlivé meteory. Tento úhel závisí na vzdálenosti meteoru od směru radiantu. Přímo v radiantu se budou objevovat stacionární meteory. Podle polohy radiantu pak nesou název jednotlivé roje. Například letní roj Perseidy nese název podle souhvězdí Persea, v němž radiant roje leží.

Meteorit - Fragmenty původního meteoroidu, které i přes značnou ztrátu hmoty třením v zemské atmosféře dopadnou na povrch Země. Vzhledem k tomu, že zemská atmosféra původní těleso (či jeho fragmenty) výrazně zbrzdí, od určité výšky nad zemí (okolo 80 km) již těleso nezáří a padá k zemi volným pádem. Meteorit je tedy kosmické těleso dopadlé na zem.

východ a západ Slunce:

Východ a západ slunce - Okamžik, kdy geometrický střed slunce přechází přes horizont.

Občanský rozbřesk / soumrak - začíná resp. končí okamžikem, kdy se střed slunečního kotouče nachází 6° pod horizontem. Při občanském rozbřesku / soumrak lze venku bez umělého osvětlení vykonávat běžné činnosti jako např. číst noviny nebo hrát míčové hry.

Nautický rozbřesk / soumrak - Při nautickém rozbřesku / soumraku se střed slunečního kotouče nachází mezi 6° a 12° pod horizontem. Jsou vidět první hvězdy a zároveň je horizont zřetelně rozeznatelný.

Astronomický rozbřesk / soumrak - Astronomický rozbřesk / soumrak přináší první a poslední sluneční paprsky dne. Obloha je velmi tmavá, je vidět výrazně hvězdy. Pokud slunce dále klesne pod horizont více než 18°, nastává astronomická noc. Pokud slunce okolo letního slunovratu neklesá víc než 18° pod horizont, večerní astronomický soumrak splývá s ranním svítáním a astronomická noc tak nenastává.


a pár zajímavostí:

i třeba neověřených :)

tentokrát to nebude padající hvězda, ale třeba uvidíme zazářit padající stanici (odhad je 1/4/2018 +- 1 den) :
https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/451821-cinska-orbitalni-stanice-se-vymkla-kontrole-zemi-zasype-az-100kilovymi-srapnely.html
https://technet.idnes.cz/cinska-vesmirna-laborator-letos-spadne-na-zem-nikomu-nejspis-neublizi-1zl-/kratke-zpravy.aspx?c=A180102_154006_tec-kratke-zpravy_pka
https://technet.idnes.cz/tchien-kung-1-nebesky-palac1-se-riti-k-zemi-fp2-/kratke-zpravy.aspx?c=A180306_082219_tec-kratke-zpravy_vse
http://www.astro.cz/clanky/kosmonautika/nekontrolovana-cinska-stanice-klesa-do-atmosfery-co-komu-hrozi.html
Pozorovat rozpad vesmírné stanice v atmosféře by mohla být zajímavá podívaná. My se jí bohužel přímo nedočkáme (třeba se objeví někde video).
Pro představu rozpad jiných těles v atmosféře:
ATV-1 reentry (youtube)
Russian Satellite Re-Entry over Hawaii - COSMOS 1315 (youtube)
Tchien-kung 1 již zanikla 2.4.2018 ve 2:15. Většina shořela v atmosféře, zbytky mohly dopadnout do Tichého oceánu.

Ruská družice spadla, i když byla posvěcená. Církev čelí kritice za nekvalitní práci: https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/456745-ruska-druzice-spadla-i-kdyz-byla-posvecena-cirkev-celi-kritice-za-nekvalitni-praci.html

Tesla Roadster letí do vesmíru: https://technet.idnes.cz/elon-musk-elektromobil-obezna-draha-slunce-f2b-/tec_vesmir.aspx?c=A180116_125917_tec_vesmir_mla

Start rakety Falcon Heavy s Teslou na palubě: https://vtm.zive.cz/clanky/tady-je-to-nejlepsi-ze-vcerejsiho-startu-rakety-falcon-heavy/sc-870-a-191702/default.aspx


Tesla - Mission to Space


Škoda - Mission to Mars



Odkazy na další weby:

www.astro.cz


rady na astro.cz


www.hvezdarna.cz/astrokurz



Průvodce hvězdnou oblohou


Hvězdné nede - putování hvězdnou oblohou


http://www.astronom.wz.cz/


-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
tak trochu jako archív:


27. července 2018 nás čeká úplné zatmění Měsíce.

V noci z pátku na sobotu 27.7. - 28.7.2018 nastane úplné zatmění Měsíce, které bude viditelné i z ČR.
To je fajn, má to ale pár háčků.
Při zatmění se Měsíc dostane do zemského stínu. Prochází jím postupně, nejdříve vstoupí do polostínu, což není až tolik viditelné, pak začne postupovat do plného stínu. Zde už je viditelné, jak je Měsíc v úplňku postupně "ukrajován", až ve stínu zmizí úplně. Z oblohy ovšem nezmizí a dostane červenou barvu, která je způsobena lomem světla v zemské atmosféře. Nějakou dobu pobude v plném stínu a pak z něj pomalu vystoupí a přes polostín se zase dostane ze stínu Země.
Celá tato část bude trvat přibližně 6 hodiny a čtvrt (19:13 - 1:28). Samotné zatmění, kdy bude v plném stínu bude trvat 1 hodinu a 43 minut (21:30 - 23:13).

A tím se dostáváme k těm ALE.
(čas je uváděn v SELČ - tedy v tom našem)
Do polostínu začne Měsíc vstupovat v 19:13
Do plného stínu začne vstupovat v 20:24
Východ Měsíce u nás je ovšem až v 20:47 a tak v době, kdy Měsíc vyjde, již bude částečně zakryt stínem Země.
A Slunce zapadá ve 20:52, občanský soumrak je až do 21:32 (více o soumraku Slunce níže ve slovníčku).
Začátek úplného zatmění (již je zcela zakryt) je v 21:30, Měsíc bude ještě velmi nízko (5 stupňů, azimut 129 - cca jihovýchod).
Maximální fáze zatmění je v 22:21, to bude cca na 10 stupních (azimut 139 - cca jihovýchod), což stále není mnoho a tak nemusí být přes různé překážky vůbec vidět.
Konec úplného zatmění (ještě je zcela zakryt) je v 23:13 a výška bude cca 15 stupňů (azimut 151 - posunuje se od jihovýchodu k jihu). Od této chvíle začíná vystupovat z plného stínu.
Konec částečného zatmění (zcela vystoupí z plného stínu a je v polostínu) je 0:19, výška bude cca 19 stupňů (azimut 166).
Konec zatmění (vystoupil z polostínu) je v 1:28 a výška bude cca 20 stupňů (azimut 183 - jih).

Zatmění tedy nemůžeme pozorovat celé a to ani očima pozorovatelnou část. Odhaduji, že pokud si nenajdete dobré místo s výhledem co nejníže k obzoru, tak rozumně pozorovatelná část bude od té maximální fáze zatmění, kdy by měl mít rudou barvu. A následně sledovat jeho výstup ze stínu. Tak od desíti (možná bude stačit až od jedenácti) do půl jedné. Chystám se, změřit si, od kolika stupňů ho mám šanci vidět.

A jen taková zajímavost: V době tohoto úplňku bude měsíc od Země v nejvzdálenějším bodě - přes 405tis km.
Je vidět, že jsme chudá země, když měli Amíci zatmění měsíce letos v lednu, tak si k tomu přidali rovnou i superúplněk a modrý úplněk (lunární trifekta). Buďme rádi, alespoň za to úplné zatmění. :)

pro představu video, jak to bude vypadat:

Total Eclipse of the Moon on July 27 - 28, 2018 for the eastern hemisphere from LarryKoehn on Vimeo.



Odkazy na články o zatmění Měsíce v červenci 2018:

http://www.astro.cz/na-obloze/mesic/zatmeni-mesice/zatmeni-mesice-v-letech-2011-2020/uplne-zatmeni-mesice-27-28-cervence-2018.html


Perseidy 2017:
První perseidy jsou pozorovatelné již od 17.července a poslední pak do 24.srpna. Nejvíce je jich samozřejmě vidět okolo maxima, které letos vychází na 12.srpna ve 20.hodin našeho času. Pro pozorování bude tedy nejvhodnější noc ze soboty na neděli, tedy ze 12.srpna na 13.srpna. Určitě budu pozorovat i v noci z pátku na sobotu (co kdyby další noc nevyšlo počasí). Pozorování bude trochu rušit Měsíc, který je pár dní po úplňku (úplněk byl 7/8) a bude ještě osvícen z cca 72%. Vycházet bude ve 22:44, takže pro pozorování bude možná lepší první část noci. Pozorování Perseid možná zpestří viditelný přelet družice Mayak (zatím se mi ji ovšem nepovedlo vidět), ISS v tuto dobu v noci přes ČR nepřelétá a v některých částech ČR bude možný vidět záblesk Iridia.

Název meteorického roje Perseid je odvozen od místa v souhvězdí, z něhož meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Do atmosféry vlétají z jednoho směru, proto se nám zdá, jakoby jejich dráha vycházela z jediného bodu na obloze, který se odborně nazývá radiant. Právě ten v době maxima roje leží v horní – severovýchodní polovině souhvězdí Persea. Vzhledem k tomu, že toto souhvězdí u nás vůbec nezapadá, létají meteory po celou noc. Pokud zrovna nevidíte tím "správným" směrem, tak to nevadí, meteory létají po celé obloze.




Perseidy 2017 po hodinách - od 21:00 do 5:00 pro Prahu dle programu Stellarium:



A když už uvidíte padající hvězdy, tak si nezapomeňte něco přát.
Taková malá úvaha na téma - přání

Perseidy 2017


link na video: www.youtube.com/watch?v=06jdhUlWXJ4


Perseidy 2016:



Perseidy 2015:



a závěrem :)

(odměna pro ty, co došli až sem)

když hvězda slyší přání :)




uvidíme při úplném zatmění Měsíce toto?












Petr KomáreK
pokud byste měli na mě nějaký dotaz, tak mail je: pkomarek@email.cz